Využití GIS v dnešním světě

Hlavní menu

Rychlé odkazy

Autor: Jiří Šmída, upraveno

Geografické informační systémy mají v současné době neochvějné a velice významné místo v řízení energetických a vodohospodářských soustav, řešení krizových situací jakými jsou povodně či havárie, ve správě chráněných území a geologických ložisek, v lesnictví, v meteorologii či třeba v zemědělství.

Krajské úřady věnují geografickým informačním systémům patřičnou pozornost jako nástroji významně napomáhajícímu vytvářet rozvojové a koncepční dokumenty kraje – územní plány, koncepce rozvoje kraje či třeba optimalizace dopravní obslužnosti. Obdobně se setkáváme s užíváním GIS na všech úrovních státní správy a samosprávy.

S trochou nadsázky lze vyjmenovat ke každému písmenu abecedy vědní disciplínu či lidskou aktivitu, v níž se prakticky GIS využívá. Přesto uveďme si alespoň některé konkrétní příklady.

Geologický průzkum

Pomocí analyzování satelitních snímků se geologové na Skandinávském poloostrově pokouší získat informace o možném výskytu rud zajímavých pro těžbu. Moduly GIS pracující s trojrozměrnými daty ukazují geologům pravděpodobnou podobu geologického podloží. Česká geologická služby (http://nts2.cgu.cz/) slavila v roce 2004 značný mezinárodní úspěch, když získala ocenění Special Achievement in GIS udělované společností ESRI . Oceněn byl jejich mapový server se souborem interaktivních geologických map pokrývající celé území ČR v měřítku 1:25 000.

Ochrana přírody a krajiny

V současné době jsou v členských státech Evropské unie dokončována podrobná mapování biotopů známá pod označením NATURA 2000 (http://www.natura2000.cz). Botanici zaznamenávají svá terénní zjištění do map velkých měřítek (v případě ČR Základní mapa 1:10 000) a tyto mapy jejich kolegové geoinformatici digitalizují. Vznikají tak obsáhlé a podrobné registry biotopů celé Evropy, které budou dále sloužit po jejich vyhodnocení k určení ohrožených částí přírody.

Krizové řízení

Geografické informační systémy pomáhají efektivně koordinovat zajištění pomoci obyvatelstvu v případě krizových situací, jakými jsou požáry, průmyslové havárie, povodně. V příhraničních regionech, kupříkladu na Ostravsku, pomáhají zajistit v případě potřeby pomoc záchranářských sborů v blízkém Polsku. Zásahová vozidla vyjíždějící poskytnout rychlou lékařskou pomoc nebo zakročit proti požáru jsou ve velkých městech světa již běžně navigována za pomoci GIS, které se starají o vyhledání aktuálně nejrychlejší trasy.

Mezi krizové situace časté pro území našeho státu patří povodňové stavy. Pro minimalizování škod se připravují tzv. povodňové plány, které zahrnují jak mapové podklady, tak i textové části. Jejich digitální podoba připravovaná již za pomoci nástrojů GIS pro modelování povodňových situací, se obecně nazývá jako digitální povodňový plán. Elektronické mapy připravené v GIS mají tu výhodu, že lze jejich obsah pružně upravovat dle nových skutečností, které se v případě povodňových stavů vyvíjí mnohdy velice dynamicky. Pro starosty je dnes již nemyslitelné, že by v případě ohrožení jejich obce povodňovou vlnou nesledovali v pravidelných hodinových intervalech hlásnou a předpovědní službu Českého hydrometeorologického ústavu o průtocích říčním korytem nad jejich územím a Vodohospodářský informační portál spravovaný Ministerstvem zemědělství ČR. Díky tomu mohou přijímat rozhodnutí o případným opatřeních. Digitální povodňové plány krajů a měst obsahují vymezení zátopových území v případech x-leté vody. V těchto územích je následně omezována hospodářská činnost a výstavba (http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/).

Územní rozhodování a regionální rozvoj

Územní plány, vznikající jako jedny z nejdůležitějších koncepčních dokumentů každé obce, byly po dlouhou dobu připravovány výhradně za pomoci tzv. CAD (Computer Aided Drawing/Design) systémů. Ty dokázaly připravit co do přesnosti precizní mapové přílohy, ale digitální data zůstávala dále téměř bez užitku. Dnes vznikající územní plány jsou zpracovávány stále častěji nástroji GIS. Využívány jsou přitom nejrůznější prostorové analytické nástroje GIS. Vzniklé datové vrstvy jsou i v období po vzniku územního plánu využívány jako podklad pro další rozvojové dokumenty a pomáhají hledat řešení územních problémů. Zcela bez výjimky hrály hlavní roli GISy při pořizování územních plánů všech vyšších územně správních celků ČR. Takto vzniklé datové sady jsou nadále intenzivně využívány napříč všemi odbory krajských úřadů k vytváření dalších tématických vrstev potřebných pro nejrůznější územní rozhodnutí. Data GIS o území spravovaném příslušným krajským úřadem jsou prezentována veřejnosti na internetu pomocí tzv. mapových serverů.

Kartografie

Atlasová tvorba je v současné době již téměř nemyslitelná bez využívání technologie GIS. Kartografické společnosti postupně převádějí svou mapovou produkci do digitální podoby za současného využití metod GIS. Výhodou, kterou za tímto krokem spatřují, je snadnější aktualizace informací o prvcích zobrazených v mapách, stejně jako možnost vytvářet relativně snadno nové tématické vrstvy a tím se lépe přizpůsobovat požadavkům trhu. Z velkých českých kartografických společností se tak na podzim roku 2004 pochlubila Kartografie Praha (www.kartografie.cz) nejnovějším vydáním Školního atlasu světa, který byl plně vytvořen pomocí GIS. GIS je využíván při tvorbě turistických map, plánů měst a autoatlasů např. ve společnostech Geodézie ČS a.s. (www.geodezie.cz) nebo SHOCart, spol. s r. o. (www.shocart.cz).

Vzdělávání

Jak vidno, metody GIS slouží napříč vědními disciplínami. Přitom si ale stále zachovávají ve svém názvu slůvko „geografické“. Šíře používání GIS v současné společnosti a právě ono zdůrazněné přízvisko „geografické“ by mělo být dostatečným důvodem pro jejich vstup do základních a středních škol, zvláště pak hodin zeměpisu a geografie. Písmeno „V“ by tedy ve zmíněném abecedním seznamu aplikací GIS rozhodně patřilo „vzdělávání“.

Komentářů

Přidat Nový

Hledat

RSS